Jeden z pražských stěžejních architektonických problémů začal být konkrétně řešen až v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, kdy jeho parcela ztratila strategickou polohu provozního stavebního terminálu výstavby metra .Byla vypsána užší architektonická soutěž na řešení proluky v centru Prahy, která nesla své jméno po strženém dřevěném pavilonu pro temporální výstavu soch J.V.Myslbeka. BCH byl požádán jako předem již mnohokrát o zpracování soutěžních podkladů této specifikace. Ve třech hlavních pohledech v širokém panoramatickém zobrazení měly obstát tři soutěžní projekty. Vítězem se stal tandem Kerel – Holzel. Jejich projekt byl před realizací mnohokrát prostřednictvím zmíněného elaborátu veřejně publikován. Konečná forma realizace oproti soutěžnímu návrhu architektů doznala řady změn, vynucených investorem. Tento elaborát je proto cenným dokladem původního konceptu.
