Josef Svatopluk Machar, výrazná postava předválečné republiky, byl v užším vztahu k městu Brandýs nad Labem. Tehdejší ředitel tamějšího gymnazia, profesor PhDr. Tobrman, vyjádřil svůj vztah k Macharovi snahou o pietní, při tom nekomformní uložení jeho ostatků. Urna s popelem básníka v budově gymnazia je nedostupná a neidentifikovatelná. Nelze ji nalézt, nelze ji spatřit, neví se o její existenci. Josefa Svatopluka Machara připomíná jen keramický kruh antického slunce a nerezový paprsek stříbrného světla - antické Řecko bylo jeho nejuznávanějším fenoménem. Dále několik základních dat – to vše v nejčestnějších prostorách této úctyhodné, v předválečné republice postavené budovy. Architektonický koncept BCH nalezl plné pochopení v keramickém ztvárnění Václava Šeráka. Inauguraci desek doprovázela dokonalá latina Radovana Lukavského, stojícího a recitujícího před deskami Sbor studentů, který proti němu zaplnil monumentální schodiště , mu pod řízením herečky Blanky Ždichyncové v latině odpovídal. Tento úžasný zážitek nebyl bez povšimnutí řady medií, rozsáhlou reportáž vysílala ve zpracování redaktorky Radky Dulíkové stanice Svobodná Evropa. Od data instalace desek nese gymnázium oficiálně Macharovo jméno.
