V těsné návaznosti na plzeňské městské centrum vyrostla v jedné z mnoha proluk stavba, určená původně pro účely činžovního domu. Architektura nevalné úrovně však respektovala dané objemové vztahy, splňovala legislativní podmínky dopravy v klidu parkovacími místy ve vybudovaném podzemí i v rozsáhlém dvoře. Kvalita stavebního místa byla ve vyšších podlažích umocněna exklusivními pohledy na městské centrum, bohužel však bez patřičného důrazu.
S ohledem na nově vzniklé podmínky byl záměr činžovního domu změněn na hotel typu Garni, s nabídkou jednolůžkových kapacit až po bytové dispozice k dlouhodobějšímu užívání. Rozpracovaný koncept projektu změny užívání dospěl v momentu oslovení BCH do vysoké fáze rozpracovanosti realizace.
Hotový masivní nábytek, hotové koupelny, de facto stavební část. Investor s ohledem na vnitřní partnerské konsorciální vztahy hovořil dvojím jazykem a veškeré návrhy byly předmětem dlouhých jednání a vzniklých kompromisů. I o tom je architektura a její tvorba.
Výsledkem činnosti BCH jsou však programová barevná řešení, vzbuzující uznání řady dodavatelů dalších profesí. Výsledkem v daném kompromisu je i řešení vstupní části, poměrně svobodným řešením je snídárna v nejvyšším podlaží s otevřenou terasou a krásnými pohledy na Plzeň do všech stran.
Tento fenomén prochází i do interieru ve velkoplošných Kapounových fotografiích stěžejních plzeňských motivů, které BCH do budovy hotelu s pochopením investora prosadil. Nejvýraznějším prvkem je fasáda, s akcentem na barvu a osvětlení. Dosud nenese akcent rostlin s dnes již fungujícím světelným zhodnocením v připravených truhlících, které jsou součástí předsazeného aluminiového konstrukčního plánu před původně nevýrazným pláštěm.
Bílá, žlutá, červená a zelená barva se jako symboly Plzně objevují v rytmické připomínce v uličním i dvorním traktu. Do řešení fasád zasáhl americký hotelový řetězec svojí westernovou grafikou, proti které nebylo s ohledem na obchodní hlediska obrany. Budiž ke cti investora, který povýšil nezanedbatelnou kapacitu hotelových pokojů dvorního traktu opravou fasád sousedících objektů.
V poloze studie je nastíněna další možná hypotetická fáze rozvoje – kongresové centrum s pracovním názvem Semiramis, vynesené v návaznosti na stávající budovu hotelu s dispozičním propojením, v kulturní náplni se jeví jako možnost instalace divadelní scény do přilehlého stávajícího objektu.
Prezentace projektu na Salonu architektů Praha Belveder
