Vstup do domu je autorem stavebního projektu řešen jako prospekt do pozemku se vzrostlým borovým lesem. Mojí snahou bylo tento koncept podpořit.

Technická místnost a zázemí provozu domácnosti je mnou řešeno jako polootevřené do vstupní haly tak, aby úvodní vjem dispozice nepůsobil stísněností a monochromatismem. Osobnost klientky se promítá právě i v barevnosti, s ní úzce konzultované. Jednotlivé odstíny dostaly i určující smysl pro jednotlivé partie domu.

Uvolněná dispozice odolala stavařským útokům stavební výroby na přísné „rozškatulkování“ jednotlivých prostor. Budoucí nutná separace je řešena alternativně - skladebným dřevěným parterovým paravanem.

Kuchyňský provoz, stolničení i relax jsou de facto jedním jediným prostorem. Jsou však výrazně odděleny svým formálním výrazem, zohledňujícím jejich funkci.

Pojítkem mezi nimi je barevný akcent tmavého kraplaku, uplatněného majoritně na kuchyňské lince, v indexu na autorském jídelním stole s tropickou dýhou – pomyslném centru celé dispozice i v audiovizuální stěně, jejíž součástí jsou i shodné keramické obklady s prostorem kuchyně. Tato šarže výrobků v různých variantách doprovází všechny prostory domu.

Jako dominující jsou 2 velkoplošné aplikace tiskových reprodukcí textilních návrhů z dílny Mackintosh z přelomu 19. a 20. století. Vlastní nábytkový relax v bílé barvě je typový a prostorově velmi vhodný.

Za provizorní považuji svítidlo v centru dispozice nad jídelním stolem, které by mělo vyjádřit mnohem vyšší ambice na svoji důležitou roli.

Intimní část domu s ložnicí, dvěma budoucími dětskými pokoji a se dvěma koupelnami je přístupná ze vchodové haly samostatnou, neoddělenou chodbou s instalací vestavěných úložných prostor. Velkoplošné zrcadlo, adjustované shodně jako stejně velkoplošné obrazové plochy podporuje dojem uvolněnosti a slouží svému účelu přímo proti šatní skříni.

Naprostou dominantou ložnice je postel ve středu místnosti, se světelnými akcenty v různých kombinacích. Její titanový povrch dává vyniknout ostrým barevným indexům na hranách nebo jiných detailech konstrukce. Zbytkové stěny u hlavy postele jsou zrcadelné a tak celou těžkou vestavěnou nábytkovou sestavu umisťují pomyslně do volného prostoru. V parterové výšce nad hranou pelesti na protější stěně je instalováno reprodukované dílo akademické malířky Ludmily Jandové. Tehdy slečna klientka si jej vybrala jako symboliku vzniku „rodinného hnízda“ a se souhlasem zástupce rodiny bylo takto aplikováno. Jemu je přizpůsobena i celková barevnost prostoru.

Ložnice je oproštěna od skladování většiny běžného šatstva. Stávající záclona je obecně považována za provizorium.

Další partie domu – pracovna, přístupná ze vchodové haly a dětské prostory jsou již z části navrženy a čekají na svoji realizaci.

Při odchodu z domu nesmí chybět vybavení průdyšným botníkem, věšákem a psím vodítkem.