Památková péče 013
Dvoudenní výjezd
- motivovaný prohlídkou realizovaných stavebních úprav zámku v Náměšti nad Oslavou pro potřeby exteritoriálního sídla prezidenta Edvarda Beneše po roce 1945 – součásti nedokončeného rozsáhlého konceptu
přednáška Mgr. Marka Buše, kastelána zámku v Náměšti nad Oslavou
- motivovaný prohlídkou Podzámecké a Květné zahrady s postupující rekonstrukcí s nově vloženými prvky a prohlídkou areálu Psychiatrické léčebny v Kroměříži
přednáška Ing. Klára Hodaňová, NPÚ Kroměříž
- prohlídkou realizovaných úprav pro potřeby Arcidiecezního muzea, seznámením s projektem Evropského centra kultury na Denisově třídě a prohlídkou Muzea umění včetně repasovaných městských prostor s nově vloženými prvky v Olomouci
Přednáška Prof. PhDr. Pavla Zatloukala přímo v objektech a prostorech.
V prezentaci jsou uvedena jen základní data k jednotlivým lokalitám, podrobná info jsou k dispozici pod titulem Památková péče 013 2 v prezenční výpůjční službě knihovny Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze – www.vsup.cz
Kontinuální výklad během cesty BCH
Tasov
Obec na řece Oslavě, navazuje skalnaté údolí řeky a řada bludných balvanů kolem osídlení. Kostel sv. Petra a Pavla gotický, přestavěn barokně, doplněn lodí s pruskou klenbou a věží – původně tři kostely, na hřbitově náhrobky Františka Bílka, nedaleko zřícenina hradu Dub a tvrze Hrádek.
Náměšť nad Oslavou
První zmínka o osídlení z 1234 – původní hrad. 1563 staví Jan ze Žerotína na místě původního hradu rozsáhlý renesanční zámek, po Bílé Hoře jdou jeho dědicové do exilu a zámek prodávají Albrechtu z Valdštejna, pak jan Křtitel z Verdenberka a dále, až do roku 1945 rod Haugwitzů. Po tomto datu začínají úpravy pro letní sídlo prezidenta, které byly projektovány přímo prezidentskou kanceláří, byly vypisovány soutěže na výtvarná díla, která však s ohledem na další dějinný vývoj nebyla realizována a ani stavební úpravy včetně proměny interierů nebyly ve svém celkovém konceptu dokončeny. NPÚ a Galerie 12 pořádala již po šesté bienále SETKÁNÍ – mezinárodní přehlídku sochařské tvorby předních umělců, instalovanou v zámecké zahradě, na nádvoří a v prostorách zámku.
Slavkov
Na místě napoleonské bitvy tří císařů vybudována stavba v secesním slohu, zpodobňující staroslovanskou mohylu z lomového kamene s kaplí a alegoriemi postav válčících národů a Moravy - dílo architekta Josefa Fanty.
Kroměříž
První zmínky 1110, zobrazeno na arabských mapách pod názvem Agra. Od začátku středověkých dějin je město úzce spojeno s vrcholným církevním životem. Arcibiskupský zámek patří k nejvýraznějším památkám Moravy, sloužil po přestavbě středověkého hradu jako reprezentativní sídlo biskupů a arcibiskupů, se soustředěním rozsáhlých uměleckých sbírek.
Nejméně přestavěnou částí je přízemí, obrácené do podzámecké zahrady, těžce poškozené při povodních v devadesátých letech. Sala terrena je tvořena sály a umělými grottami s krápníky, mušlemi a vodními hříčkami a přírodními útvary, sochařskou výzdobou a freskami na stropech – účast architekta Pietra Tencally. Prostory byly určeny pro hudební a divadelní produkce v kontextu se skutečnou přírodou zahrady.
Do podzámecké zahrady byla realizována dispozice servisních provozů zahradnictví – právě dokončená realizace.
Květná zahrada – Libosad – nejvýznamnější zahradní realizace, uznávaná v celosvětovém měřítku – projekt Pietra Tencally 1665 – 75, přechodný stupeň mezi renesančními italskými zahradami a počínajícím francouzským pojetím umělého přírodního prostoru. Dochovány zelené stěny spolu s cca 250 m dlouhou kolonádou, za níž byl objemný vodní rezervoár mimo prostor zahrady, zásobující vodou všechny kašny. Dále dva historické skleníky s novou dostavbou a centrální pavilon s prvky grotty. Pozdější úpravy Antona Archeho z 19. Století a Pavla Janáka společně se Zdeňkem Kovářem – průmyslové motivy na sochařské výzdobě kašny – kliková hřídel – realizováno po válce, kdy bylo poškozeno detonací letecké bomby. Předmětem návštěvy byla především obnova Králičího kopce a bažantnice za prostorem štěpnice – aktuální projekt v souvislosti se zápisem do UNESCO.
Roku 1909 byl předán do užívání dokončený Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I v Kroměříži. Jeho prvním primářem byl ředitel MUDr. Vincenc Návrat, který se tak stal představitelem jednoho z největších psychiatrických ústavů v tehdejším mocnářství. Autor projektu, architekt Hubert Gessner – jeden z „moravských vídeňáků“ jej řešil jako prototyp ideálního města, vytvořeného centrálním sídlem, akropolí – Cyrilometodějským chrámem a urbanismem pavilonů, provozních budov a výkropní kaplí se zvláštním, od veřejnosti separovaným výstupem mrtvých z areálu. Kvality pojetí konceptu urbanismu, architektury budov i jejich integrovaného detailu na vnějším plášti i v interierech jsou doposud ne zcela doceněnou hodnotou. Probíhající rekonstrukce se v barevnosti vrací k původnímu stavu šedých tonů s barevnými akcenty, jak ukazují prezentované snímky.
Olomouc
Vždy patřila mezi nejvýznamnější královská města v zemích české koruny díky své poloze, univerzitě, duchovním, kulturním a řemeslným tradicím. Bývala přirozeným centrem Moravy, které lákalo tvůrce všech kulturních oblastí.
Olomoucký hrad s katedrálou sv. Václava a románským palácem a dalšími pozdějšími budovami je sídlem Arcidiecezního muzea, jehož současná podoba je dílem projektu studia HŠH.
Projekt se týkal i zázemí rozsáhlého muzeálního provozu, tj. celé kapacitě kancelářských a dalších doprovodných prostor.
Vedle funkce ředitele Muzea umění Olomouc byl garantem úprav městských prostor Prof. Zatloukal, který komentoval prohlídku realizací i prozatím odložených projektů.
Střílky
Barokní hřbitov, vybudovaný na umělé terase v intravilánu obce na úpatí Chřibů, s bohatou sochařskou výzdobou a výrazným architektonickým řešením, pouze připomínajícím santiniovské pojetí baroka.